Kolářova knihovna Katovice

Kolářova knihovna Katovice

Kolářova knihovna Katovice

Historie

Začátky katovické knihovny se datují rokem 1879, kdy byl v Katovicích po vzoru větších obcí založen čtenářský vzdělávací spolek OTAVAN, jehož knihovníkem se stal katovický zahradník Matěj Loucký. Knihy byly uloženy v jediné almárce v chodbě u knihovníkova bytu. V tzv. Památní knize městyse Katovice je zmínka, že roku 1890 darovala obec OTAVANU 15 zlatých na zakoupení Sedláčkových Hradů a zámků. 25. října 1885 byla založena NÁRODNÍ JEDNOTA ŠUMAVSKÁ, která pak v následujících letech vyvíjela bohatou kulturní a divadelní činnost. Ta v pozdějších letech zřejmě převzala i nepříliš rozsáhlou knihovnu, umístěnou v budově školy čp. 5. V roce 1940 darovalo Ústřední sdružení českých zemědělců prostřednictvím obecního úřadu obecní knihovně 20 knih. Tím vzrostl počet knih na 707 výtisků. Knihovna v té době byla umístěna snad v domě čp. 54 Podskalských. V Kronice obce Katovice není bohužel v těchto letech nic zapsáno o obecní knihovně ani o tehdejších knihovnících. Až v roce 1951 je zmiňována jako knihovnice Marta Sládková. Knihovna byla umístěna v bývalém hostinci u Bernasů, kde se později odstěhovala do tzv. „kulturní místnosti“ v objektu bývalého hostince U Zvonu, čp. 21. do 1. poschodí.

Pravděpodobně někdy kolem roku 1955 převzal vedení knihovny učitel Eduard Kolář. V roce 1959 měla knihovna 209 čtenářů, z toho 80 dětí a 4.253 výpůjček. Knižní fond se zvýšil na 1.898 svazků (1.397 byla beletrie a 501 naučných). Výpůjční poplatek za každou knihu činil 20 haléřů. Knihovna byla umístěna v 1. patře budovy MNV (bývalá škola) nejprve v jedné místnosti, později byla pro potřeby uložení knihovního fondu uvolněna ještě další místnost.

Místní lidová knihovna se zprofesionalizovala v roce 1978. Zrušil se poplatek 0,20 Kč za knihu a byl stanoven roční výpůjční poplatek. Knihy byly přebaleny do igelitové fólie a byly upraveny prostory knihovny. Abecedně byla roztříděna beletrie pro dospělé a dětská literatura byla rozdělena na pohádky, dívčí romány, povídky a dobrodružné knihy. Naučná literatura byla rozřazena tematicky. Začaly se půjčovat gramodesky. V r. 1978 byl zpracován jmenný katalog dětské beletrie a rok poté jmenný katalog beletrie pro dospělé. Začal se budovat knižní výměnný fond.

Knihovna plnila funkci střediska knihovnických služeb (SKS). To znamenalo, že metodicky řídila připojené knihovny v rámci svého metodického obvodu. V každé knihovně metodického obvodu působil dobrovolný knihovník a knihovník SKS zajišťoval např. výměnu knihovních souborů, kontrolu knihovnické techniky, revize knižního fondu, roční výkazy o činnosti knihoven, přebalování knih do igelitové fólie apod. První připojené knihovny byly MLK Krty-Hradec a MLK Mnichov.

Čtenářské poplatky se v r. 1980 zrušily.

V r. 1985 byly dále napojeny knihovny Novosedly, Štěchovice, Kladruby, Kozlov, Střelské Hoštice, Horní Poříčí, Lhota Střelskohoštická, Sedlo. V r. 1988 dochází opět ke změně a kromě knihoven Krty-Hradec, Mnichov a Novosedly přibyly Pracejovice, Makarov, Drachkov, Kraselov, Zvotoky, Škůdra, Strašice.

Knihovna byla v období červenec až srpen 1990 přemístěna do nových prostor (bývalá zasedací místnost MNV a dámské krejčovství). Dosavadní místnosti již nevyhovovaly pro velké množství knih a váha knižního fondu představovala bezpečnostní riziko. Vzniklo samostatné dětské a dospělé oddělení.

Od r.1993 se začal opět vybírat roční čtenářský poplatek.

V r. 1998 vzniklo prostřednictvím dotačního titulu č. 7 z Programu obnovy venkova Infocentrum, které bylo vybaveno počítačem s veškerým příslušenstvím, včetně tiskárny, scanneru a kopírovacího stroje. V témže roce jsme získali z Internetového centra Open Society Fund Praha dotaci na připojení k internetu. Cena za připojení k internetu činila 1,– Kč za 1 minutu.

Knihovna v r. 2001 podala žádost o dotaci z rozpočtu odboru literatury a knihoven MK na podprogram Informační centra veřejných knihoven v rámci programu Veřejné informační služby knihoven pro rok 2001. Název projektu byl „Informační systém pro třetí tisíciletí“ a cílem bylo zpřístupnění informací široké veřejnosti zkvalitněním a rozšířením stávajícího připojení knihovny k síti Internet. Na základě schválení tohoto projektu získala knihovna finanční dotaci na nákup dvou nových počítačů a barevné tiskárny. Veřejnost tak má možnost volného přístupu k informační službě internet a děti zde mohou vyžívat různé zábavné CD-ROMy.

Roku 2002 byla ukončena funkce střediskové knihovny a metodickou práci přebírá Šmidingerova knihovna ve Strakonicích jako knihovna pověřená regionální funkcí. Ministerstvo kultury České republiky oznámilo, že podle zákona 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb byla ve spolupráci s Národní knihovnou ČR vytvořena databáze pro evidenci knihoven, kde každá knihovna bude mít snazší možnost spolupráce se státními či oblastními institucemi. Kolářova knihovna zažádala o zápis do evidence knihoven.

Knihovna v r. 2004 podala žádost o připojení knihovny k internetu prostřednictvím komunikační infrastruktury veřejné správy v rámci programu Veřejné informační služby knihoven (VISK3) v roce 2004. Na základě schválení této žádosti poskytuje naše knihovna od září 2004 bezplatně přístup k internetu.

Knihovna získala v tomto roce nový název KOLÁŘOVA KNIHOVNA – infocentrum podle pana Eduarda Koláře.

Kolář EduardTento učitel, knihovník, historiograf se narodil 1.1.1908 v rodině krejčího (otec šil hornické uniformy) v Příbrami. Po ukončení reálky studoval na učitelském ústavu, který ukončil v r. 1926. Teprve r. 1929 mu byla udělena způsobilost vyučovat na obecných školách. Jako výpomocný učitel působil ve Volyni, v Malém Boru, Katovicích, pak jako zatímní a později jako definitivní učitel ve Velkém Boru, Veřechově, ve Strakonicích, v Řepici, Novosedlech a opět v Katovicích, odkud odchází r. 1969 do důchodu. Od r. 1928 bydlel v Katovicích, kde se v r. 1930 oženil s Jarmilou Tomšovicovou (Katovice čp. 40) a r. 1936 se jim narodil syn Jarmil. Byl členem Sokola a do r. 1948 i starostou Sokola. Působil jako vedoucí místního kina a obecní pokladník. Podílel se na osvětové činnosti Katovic vedl ochotnický divadelní soubor a časopis Žatva. Zastával rovněž funkci knihovníka místní lidové knihovny (asi) od r. 1955 do 17.11.1976. Koncem r. 1976 odešel do Milevska za synem, kde 29.6.1977 zemřel. Je autorem regionální knihy „A věky jdou“ a spoluautorem knihy „U nás doma“ (společně s ing. Karlem Kuncipálem).

Děti ze ZŠ vytvořily logo knihovny
, které zdobí vstup do knihovny a také tyto webové stránky.

V r. 2007 byla provedena nová elektrická instalace stávajícího osvětlení knihovny a pokládka nových podlah v dospělém oddělení a výpůjční místnosti.

V současné době si čtenáři mohou vybírat téměř z 13000 svazků knih.

 

 

KATOVIČTÍ KNIHOVNÍCI

Matěj Loucký – 1879–1935

Marta Sládková – 1951–1955

Eduard Kolář – 1955–17.11.1976

Výše uvedení knihovníci byli tzv. dobrovolní. Následující knihovníci byli zaměstnanci Okresní knihovny ve Strakonicích.

Josef Štěpánek – červenec 1977–20.1.1978

Milena Podskalská – 23.1.1978–13.4.1979, provdaná Novotná do 17.12.1979

Po dobu mateřské dovolené zastupuje paní Julie Režná (bývalá pracovnice dětského odd. OK ve Strakonicích) od 18.12.1979 do 31.1.1980, od 1.2.1980 do 10.8.1983 pan Miloš Tůma (básník a bývalý ředitel Muzea středního Pootaví ve Strakonicích) a pak opět paní Julie Režná.

Od 1.6.1984 nastupuje opět Milena Novotná.
Od r. 1998 je knihovnice zaměstnancem OÚ Katovice, od r. 2006 městyse Katovice do 30.6.2017.